ZAFI

Zafíra van Rattenburg

*24.3.2012, dumbo rex, american blue, solid

Když jsem na podzim 2011 prolézala internetové stránky o potkanech, okamžitě jsem se zamilovala do americké modré barvy. Nicméně žádný potkan v této barvě nebyl k odběru a já nechtěla čekat. Byla jsem ale rozhodnutá si na jaře pořídít třetí holčičku a jelikož už jsem dvě měla doma, nevadilo mi chvíli si počkat. Napsala jsem si tedy o předběžnou rezervaci do chs Rattenburg a asi po dvou měsích jsem se konečně dočkala.

Zafinku jsem si vyzvedávala 21.4.2012 na výstavě Česká Myš. Jely jsme pro ni se ségrou autobusem a metrem, byla to taková trochu dobrodružná cesta. Vtipné ale bylo, že zrovna byla ve věku výměny srsti a tak byla taková opelichaná. Mamka tvrdila, že mě podvedli a místo mláděte potkana mi prodali úplně starou opelichanou myš :-)

Zafi se s holkama skamarádila úplně v pohodě. Ciri je totiž tak trochu individualista a tak byla Suki ráda, že konečně má nějakého společenštějšího potkana na mazlení. Sice jí trošku natrhla ucho, ale to jen tak, aby bylo jasno. Zafi je moje nejmazlivější holčička, je spíš líná, ale je to větší průzkumník než Suki. Sice si ten pokoj obejde pomalu, ale obejde ho. Nicméně i ona umí vymyslet šílenosti. Když jí byly asi tři měsíce, vylezla po závěsu až nahoru na konzoli a tam se usadila. A jednou vlezla za skříň a odrážením z jedné strany o zeď a z druhé o skříň vylezla asi do výšky 1,5m. Pak jsem ji odtamtud ale musela zachraňovat.

Díky dumbo uším a rex srsti má Zafi nepřekonatelný výraz. Nejlépe ho umí nasadit když je v kleci. Chytne se předníma packama mříží a tváří se jako vězeň. A když jí, tak si jídlo přidržuje jen jednou packou. Řekla bych, že je tak trochu komik. Ale z mé první čtveřice potkanů ke mě vždy měla největší vztah. Suki a Nali chtějí ostatní potkany, Ciri nechce nikoho, ale Zafinka vždy chtěla být u mě. Když jsem je pustila na volno po pokoji, tak ona vždy přišla ke mě jako první.

V listopadu 2013 začala Zafi slabě krvácet z pochvy. Ihned jsme navštívili veterinářku, která Zafince pro začátek dala ATB. Ty ale nezabraly. Začala jsem tedy uvažovat o operaci, ale veterinářka mi ji vzhledem k Zafinčině tloušťce moc nedoporučovala. Na radu jiné veterinářky jsem Zafince zkusila dát ascorutin (lék proti krvácení). Příčinu krvácení to nevyřešilo, ale krvácet po tom přestala. Na konci ledna se ale krvácení znovu objevilo. 31.1. jsem bohužel musela odjet pryč a když jsem se 1.2. vrátila, už jsem ji našla navždy spinkat mezi holkama. Úspěšná operace by jí život nejspíš prodloužila, ale zároveň to byla i možnost, že ji nepřežije :-(. Už asi nikdy nezjistím, zda jsem se neměla zachovat jinak. Zafinka byl úžasně mazlivá holčička s nepopsatelným výrazem. Hrozně se mi po ní stýská :-(.

FOTOGALERIE


© Vendula Zíková 2014